Sarawak

15. ledna 2007 v 13:43 | Nephilim |  MALAJSIE A BORNEO 2006
Zdravím všechny příznivce cestování,
tak už jsme zpátky z Bornea.
Jelikož jsme v pondělí potřebovali vstávat v šest, tak jsme neděli víceméně proflákali. Byli jsme v městských zahradách KL (něco jako Průhonický park). U něj je planetárium, orchidárium a ibiškárium, které jsme vynechali. Zašli jsme do krytého ptačího parku, který je největším svého druhu na světě. Některé ptáky tam měli v klecích, ale některé na volno (nad celám areálem jsou sítě). Když vám nad hlavou přeletí zoborožec s téměř dvoumetrovým rozpětím křídel, tak je to teda maso !
Tak jsme to tam procourali, na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na dalším místním tržišti, na které jsme dojeli místní nadzemkou. Potom véča z ulice a spánek.
V pondělí ráno jsme se nechali dovézt na letiště, odkud jsme přeletěli do města Kuching v západním Sarawaku (malajská část Bornea). Tam jsme odhodili pár věcí v hotelu a vyrazili do národního parku Bako pár desítek kilometrů na sever. Do parku se dá dostat jen lodí, takže jsme absolvovali půlhodinovou plavbu po řece Sungai Bako, který u vchodu do parku ústí do Jihočínského moře. Vybrali jsme cca 3,5hodinový trek pralesem (který se nakonec protáhl ještě asi o hodinu). V pralese je možné vidět několik druhů opic (ale ty už jsme viděli jinde), pokud má člověk štěstí, tak spatří opici nazvanou kahau nosatý (o ty jsme moc stáli a doufali jsme, že budeme mít kliku).
První, na co jsme narazili po vystoupení z lodi, byl velký samec vousatého prasete, který se potuloval na kraji pralesa. U vstupu do parku jsme vyfasovali mapu, po předchozích zkušenostech z parku Taman Negara jsme se zásobili dostatkem tekutin (které nám stejně nestačily) a vyrazili.
Měli jsme obrovskou kliku už po dvoustech metrech, kde se po mangrovnících proháněla smečka kahauů (foto dodám). Je to druhá největší opice v těchto končinách (po orangutanech). Samci mají velký nos, který jim visí skoro až do tlamy. Tam vydrželi jsme tam skoro hodinu (potom zřejmě začal příliv), pak se stádo okolo nás přehnalo hlouběji do pralesa.
Zbytek cesty byl už v podstatě nuda - pokud se tak dá ta šílená cesta nazvat. Byla to ještě větší zabíračka, než předchozí trek v Taman Negaře. Cesta vedla střídavě pralesem a střídavě po pískovcových skalách. Dorazili jsme zpátky pěkne vyčerpaní, natočili jsme si dva hady (z nichž jeden je smrtelně jedovatý, jak jsme se později dověděli) a vyrazili lodí a autem zpět do hotelu. Vzhledem k tomu, že na courání po Kuchingu už nezbyla síla, tak jsme povečeřeli v blízké hospůdce a šli chrnět.
Dnes ráno jsme se nechali dovézt k jednomu longhousu ("dlouhý dům" - původní obydlí Ibanů, což je místní původní obyvatelstvo). Longhouse je vlastně jeden velký dům, který má společnou terasu pro všechny obyvatele a každá rodina má svůj byteček zvlášť. Moc se toho tam za posledních sto let asi nezměnilo. Potom začal tradiční slejvák, tak jsme se vrátili a zbytek pobytu proflákali po obchůdcích v Kuchingu.
Ve čtyři odpoledne jsme frčeli letadlem nazpátek do KL. Z letiště jsme jeli vlakem - nebyl sice levný, ale chtěli jsme to zkusit. Hezké, klimatizované prostředí, televize... tady by se mělo naše Pendolino učit...
Vzhledem k tomu, že po návratu do hotelu začalo pro změnu chcát v KL, šli jsme do hotelové japonské restaurace, kde už jsme jednou byli. Jídlo vcelku ok, aspoň to člověk těma hůlkama tak nehltá...
Teď už jsem vzhůru zas jen já - Dandiela upadla do pravidelného večerního kómatu.
Zítra ráno jedeme nadzemkou na market Puta, o kterém se v průvodci píše, že se tam dá sehnat téměř cokoliv k jídlu - tak doufám, že tam konečně budou smažený kobylky... Odpo courání po městě a už pomalu musíme pomýšlet na návrat, páč pozítří večer odlítáme :(((
Moc se mi odsud nechce.
Hanzelka

PS pro Brada : Na Čegina jsem si samozřejmě na Borneu vzpomněl :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama