MALAJSIE A BORNEO 2006

Borneo

12. března 2007 v 12:24 | Nephilim
Nábřeží města Kuching, západní Sarawak, Borneo - říjen 2006
Momentka z longhouse (původní obydlí Ibanů). Sarawak, Borneo - říjen 2006
Ibanská žena plete proutěnou nádobu. Sarawak, Borneo - říjen 2006
Společná veranda v longhouse. Sarawak, Borneo - říjen 2006
Kahau nosatý. Národní park Bako, Sarawak, Borneo - říjen 2006

motýli v Malajsii

22. ledna 2007 v 12:23 | Nephilim
Malajsie - říjen 2006.

Dobrou chuť !

18. ledna 2007 v 13:32 | Nephilim
1 ringgit = cca 6,15 Kč. Malajsie - říjen 2006

foto...

15. ledna 2007 v 14:03 | Nephilim
Zoborožec nosorohý. Malajsie - říjen 2006

Pár fotek...

15. ledna 2007 v 13:54 | Nephilim
Kahau nosatý. Sarawak, Borneo - říjen 2006
Stonoha červená. Národní park Taman Negara - říjen 2006

Sarawak

15. ledna 2007 v 13:43 | Nephilim
Zdravím všechny příznivce cestování,
tak už jsme zpátky z Bornea.
Jelikož jsme v pondělí potřebovali vstávat v šest, tak jsme neděli víceméně proflákali. Byli jsme v městských zahradách KL (něco jako Průhonický park). U něj je planetárium, orchidárium a ibiškárium, které jsme vynechali. Zašli jsme do krytého ptačího parku, který je největším svého druhu na světě. Některé ptáky tam měli v klecích, ale některé na volno (nad celám areálem jsou sítě). Když vám nad hlavou přeletí zoborožec s téměř dvoumetrovým rozpětím křídel, tak je to teda maso !
Tak jsme to tam procourali, na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na dalším místním tržišti, na které jsme dojeli místní nadzemkou. Potom véča z ulice a spánek.
V pondělí ráno jsme se nechali dovézt na letiště, odkud jsme přeletěli do města Kuching v západním Sarawaku (malajská část Bornea). Tam jsme odhodili pár věcí v hotelu a vyrazili do národního parku Bako pár desítek kilometrů na sever. Do parku se dá dostat jen lodí, takže jsme absolvovali půlhodinovou plavbu po řece Sungai Bako, který u vchodu do parku ústí do Jihočínského moře. Vybrali jsme cca 3,5hodinový trek pralesem (který se nakonec protáhl ještě asi o hodinu). V pralese je možné vidět několik druhů opic (ale ty už jsme viděli jinde), pokud má člověk štěstí, tak spatří opici nazvanou kahau nosatý (o ty jsme moc stáli a doufali jsme, že budeme mít kliku).
První, na co jsme narazili po vystoupení z lodi, byl velký samec vousatého prasete, který se potuloval na kraji pralesa. U vstupu do parku jsme vyfasovali mapu, po předchozích zkušenostech z parku Taman Negara jsme se zásobili dostatkem tekutin (které nám stejně nestačily) a vyrazili.
Měli jsme obrovskou kliku už po dvoustech metrech, kde se po mangrovnících proháněla smečka kahauů (foto dodám). Je to druhá největší opice v těchto končinách (po orangutanech). Samci mají velký nos, který jim visí skoro až do tlamy. Tam vydrželi jsme tam skoro hodinu (potom zřejmě začal příliv), pak se stádo okolo nás přehnalo hlouběji do pralesa.
Zbytek cesty byl už v podstatě nuda - pokud se tak dá ta šílená cesta nazvat. Byla to ještě větší zabíračka, než předchozí trek v Taman Negaře. Cesta vedla střídavě pralesem a střídavě po pískovcových skalách. Dorazili jsme zpátky pěkne vyčerpaní, natočili jsme si dva hady (z nichž jeden je smrtelně jedovatý, jak jsme se později dověděli) a vyrazili lodí a autem zpět do hotelu. Vzhledem k tomu, že na courání po Kuchingu už nezbyla síla, tak jsme povečeřeli v blízké hospůdce a šli chrnět.
Dnes ráno jsme se nechali dovézt k jednomu longhousu ("dlouhý dům" - původní obydlí Ibanů, což je místní původní obyvatelstvo). Longhouse je vlastně jeden velký dům, který má společnou terasu pro všechny obyvatele a každá rodina má svůj byteček zvlášť. Moc se toho tam za posledních sto let asi nezměnilo. Potom začal tradiční slejvák, tak jsme se vrátili a zbytek pobytu proflákali po obchůdcích v Kuchingu.
Ve čtyři odpoledne jsme frčeli letadlem nazpátek do KL. Z letiště jsme jeli vlakem - nebyl sice levný, ale chtěli jsme to zkusit. Hezké, klimatizované prostředí, televize... tady by se mělo naše Pendolino učit...
Vzhledem k tomu, že po návratu do hotelu začalo pro změnu chcát v KL, šli jsme do hotelové japonské restaurace, kde už jsme jednou byli. Jídlo vcelku ok, aspoň to člověk těma hůlkama tak nehltá...
Teď už jsem vzhůru zas jen já - Dandiela upadla do pravidelného večerního kómatu.
Zítra ráno jedeme nadzemkou na market Puta, o kterém se v průvodci píše, že se tam dá sehnat téměř cokoliv k jídlu - tak doufám, že tam konečně budou smažený kobylky... Odpo courání po městě a už pomalu musíme pomýšlet na návrat, páč pozítří večer odlítáme :(((
Moc se mi odsud nechce.
Hanzelka

PS pro Brada : Na Čegina jsem si samozřejmě na Borneu vzpomněl :)

Sunway Lagoon

15. ledna 2007 v 13:41 | Nephilim
Hezký den všem,
dneska se vlastně nic zvláštního nedělo. Ráno jsme vstali a po snídani jsme zamířili do města, sousedícího s KL, které se jmenuje Petaling Jaya. Měli jsme v plánu navštívit tamní theme park, nazvaný Sunway Lagoon. Očekávali jsme něco ve stylu Babylonu v Liberci. Ovšem velikost areálu nás ohromila. Pokud pominu klasické atrakce jako umělé vlny, tobogány a tak, tak se tam dá najít třeba umělé jezero na projížďky motorovým člunem, horská dráha, spousta atrakcí jak na Matějský, ale taky třeba šestipodlažní nákupní centrum, které má místo atria zimní stadion, kde se bruslí. Opravdu obrovský areál. Stihli jsme jen malý zlomek, protože v pět hodin jsme museli vracet auto na druhé straně KL. Potom jsme se přesunuli do hotelu a z něj vyrazili na nákupy. KL je rájem pro nákupuchtivé všech možných věcí - jsou tu obrovská nákupní centra s butiky známých módních značek, "sociální" nákupní centra pro většinu obyvatelstva, ale taky obrovská pouliční tržiště, kde se dají koupit stejné věci - ale za zlomkovou cenu. Opravdu není v lidských silách všechno obejít, takže vybíráme a občas něco koupíme.
Potom, co už jsme měli plné ruce, tak jsme se otočili na hotelu a další výpravu jsme směřovali do čtvrti Little India na místní noční market. Mezitím přišel další večerní slejvák, který je tu skoro každý den. I tentokrát jsme nezmokli. Potom co přestalo pršet, jsme se prošli ulicemi narvanými stánky se zbožím i lidmi (oni snad nechodí spát!) a dali jsme si kolečko s ochutnávkou místních specialit, jako jsou smažené nudle, kuřecí koule v tandoori omáčce, hamburger... Blbě se popisujou pocity, jaké člověk má : jsou to tisíce vjemů, které člověk vstřebává a nasává. Právě tohle je důvod proč cestuju a budu cestovat - a není to jen o exotice.
Lidi jsou tu úžasně vstřícní - je pravda, že pokud se kohokoliv zeptám na dojmy z Malajsie, odpoví mi : "Příjemná země". Je to tak, člověk se tu cítí hrozně dobře, bezpečně a hlavně vítán. Nikdo nikde neprudí, pokud se na někoho usměješ, tak se taky usměje, pokud půl hodiny hrabeš v krámě oblečení a stejně si nic nekoupíš, tak Ti při odchodu poděkují a popřejí hezký den - a to opravdu bez výjimky. Takže jsme se po dnešním nákupním odpoledni přistihli, že máme oba takový ten nepřítomný přiblblý úsměv. Je tu prostě fajn.
Zítra bude poklidný den - máme v plánu Lake Gardens, což je část KL, kde jsou jezírka, nějaká orchidária, ibiškária a tak. Chceme jít spát brzo, protože pozítří odlétáme na Borneo do Sarawaku, kam se oba moc těšíme. Troufnu si říct, že by to mělo být to nejhezčí z téhle cesty. Takže pokud se zítra neozvu, tak napíšu až v úterý.
J.

Cameron Highlands

15. ledna 2007 v 13:38 | Nephilim
Ahoj milánkové,
je něco po půl jedný v noci a my jsme se právě vrátili.
Dneska jsme vyrazili asi 200km na sever, do nejchladnější části pevninské Malajsie (dle předpovědi počasí tam bylo jen 24stupňů !!). Je to kraj, kde se pěstuje čaj. Nafotili jsme čajové plantáže, zašli jsme se podívat na krátkou procházku do pralesa k vodopádu a potom jsme zamířili do motýlí farmy. Už jsem sice jednu absolvoval v Kostarice, ale tahle byla lepší. Měli tam i různé broučky, hady a podobně. Po nezbytné dokumentaci jsme se ještě procourali na tržišti, nakoupili nějaké ovoce (Cameron Highlands jsou také krajem jahod) a rozhodli jsme se, že se konečně pojedeme podívat na světlušky. Cestou ale začal strašnej chcavec a tak to vypadalo, že se světluškama to zase nedopadne. Nakonec jsme to riskli a dojeli tam. Absolvovali jsme třičtvrtěhodinovou projížďku na loďce po řece, všude tma jak v řiti, jen obloha se každé dvě vteřiny rozsvítila, jelikož všude okolo byla bouřka. Světlušky nic moc, čekali jsme, že to bude lepší. Jako zázrakem spadlo jen pár kapek a chcát začlo hned, jakmile jsme sedli do auta. Jelikož bylo už po devátý večer, rozhodli jsme se, že se někde tam najíme. Zapadli jsme do nějaký malajský restaurace, dali si pět chodů jídel (jedli jsme naposledy snídani), vypili čtyři džusy, zaplatili jsme asi 180 Kč a frčeli nazpátek. Na kraji KL byla nějaká ukrutná objížďka a pak jsme zůstali viset v zácpě (v půl dvanáctý v noci!!). Momentálně už Dandiela zase chrápe a já pozoruju okolí za oknem - dneska končí ramadán a je to tu jak na Silvestra. Zejtra je státní svátek, příští úterý a středu taky (to zas maj svůj Novej rok - ty snad chlastaj furt), tak snad bude zejtra někde taky otevříno.
Zejtra večer vracíme auto - škoda, už jsme si na něj celkem zvykli. Celkem máme najeto skoro 2000km - to jde, za pět dní...
Takže zejtra budou jen nějaký aktivity v okolí KL - asi pojedeme do zábavního parku. A večír ještě nevíme.
To je pro dnešek vše a sport vám přečte Vašek Tittelbach :)
J.

Taman Negara

15. ledna 2007 v 13:36 | Nephilim
Hezký den všem, kdo jste na příjmu,
tak dneska jsme si přivstali, abychom dorazili brzo do národního parku Taman Negara. Cesta v pohodě, dorazili jsme tam nějak po jedenácté hodině. Vstup do parku byl za řekou, takže jsme se nejdřív museli přeplavit. Vybrali jsme si okruh, který měl cca 10km. Upřímně musím říct, že už dlouho jsem nezažil takovou zabíračku : Téměř stoprocentní vlhkost, vedro a navíc jsme trochu podcenili zásobu tekutin na cestu. K vidění byl tentokrát pravý deštný prales a nějaká ta zvířátka. Kupodivu jsme nenarazili na žádné opice. V jedné části jsme se prošli po provazových visutých žebřících (tentorkát skutečně jenom lana a prkna, nic víc). Když nám došla voda a k cíli chyběly asi dva kiláčky, tak jsme dorazili k řece. Takhle rychle jsem se snad nikdy nesvlíkl. Skvělé osvěžení. Strávili jsme tam asi půl hodiny a pak už jsme to došli. Zpáteční cesta taky ok, zažili jsme Lumpurskou dopravní špičku a letěli jsme na něco k jídlu, než nám zavřou. Vzhledem k tomu, že malajský ramadánový bufet byl už vyžraný, tak jsme šli k Libanoncům jako včera. Teď, když píšu tenhle mail, tak už Dandiela chrní a já už se taky těším. Zítra si naopak trochu přispíme a pak jedeme do Cameron Highlands - čajové plantáže, pohodička. A večer snad konečně zbyde čas na světlušky - teda pokud se nám bude chtít...
J.

Heuréka ! Našli jsme moře !

15. ledna 2007 v 13:33 | Nephilim
Ano přátelé,
dnes jsme byli u moře. Jeli jsme pro jistotu k východnímu pobřeží, ke městu Kuantan. Tam začíná pláž, která se táhne až do Thajska, takže to byla tutovka. Dorazili jsme tam asi v poledne. Na pláži jsme byli my dva a o dva kilometry dál další dva lidi - no prostě hlava na hlavě. Párkrát jsme tam skočili, ale brzo nás to přestalo bavit, protože voda byla tak nechutně teplá, že se člověk utíkal osvěžit na vzduch, kterej tu má asi pětatřicet. Celou dobu (a vlastně celej náš pobyt tady) je obloha šedá, jakoby bylo zataženo - prej je to tu v tuhle roční dobu normální. Takže mě ani nenapadlo se namazat a teď tu sedím před zrcadlem a čumím na svůj spálenej ksicht. Nojo, chybami se člověk učí...
Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě není žádná rezervace, tak jsme si dali cestu zpátky malou oklikou. Cestou nic zajímavého. Celkem dnes najeto bratru 700km.
Když jsme dorazili zpátky, přepadl mě hlad. Šli jsme do Libanonsko-perské restaurace, kde měli ramadánový bufet. Je to levný a velkej výběr. Člověk zaplatí paušál a pak žere a pije, co chce. Hodnotím jako druhé nejlepší po Indii. Vzhledem k tomu, že ramadán jim končí v sobotu, tak na bufáč eště někam zajdeme - má to tu teď každá druhá restaurace.
Zítra máme v plánu nejvyhlášenější park tady v Malajsii, rezervaci Taman Negara. Je to nejstarší deštný prales na světě (starší i než Amazonie), jsou tam nejdelší visuté mosty na světě (některé mosty až 450m), tak jsme právem zvědaví. Pravděpodobně zvolíme cestu loďkou po řece a pak ty mosty. Ale ještě uvidíme....
Dneska jsme skoro nic nefotili, tak až pošlu tenhle mail, tak proberu archív a něco pošlu. Vidím že opice se líbí všem, tak možná zas nějakou...
J.

Malajsijééééé

15. ledna 2007 v 13:27 | Nephilim
Ahoj děti,
tak dneska jsme poprvé vyrazili autem z města. Jeli jsme asi sto kiláků na severozápad. Původně jsme mysleli že dorazíme k moři, ale nějak jsme ho nemohli najít, tak jsme zvolili jinou alternativu. Byli jsme nejdřív v nějakým parku, kde je nějaká stará pevnost, ale zaujaly nás opice, který se tam daly krmit. O kus dál byla nějaká chráněná oblast, kde jsme si dali pochod pralesem a nějakejma mokřinama. Zapomněli jsme si vzít repelent, tak jsme pěkně vožraný - snad nechytneme malárii (ono už stačilo že předevčírem měla Dandiela na noze ňákou obří pijavici - taky dobrá šou). Viděli jsme zase vopice (už štyry různý druhy), hafo ptáků a pak taky vodní ještěry (měli dobrej metr dýlky - foto v dalším mejlu). Pak jsme chtěli jít na světlušky který tu dělaj přírodní ohňostroje (maj asi 6cm délky!), ale bylo to až večer, tak tam zajedeme jindy.
Právě jsme se vrátili z města, byli jsme si dát něco k jídlu. Včera večer jsme byli v korejský restauraci - pěknej pálivej blaf. Zatím jasně vede indická kuchyně. No a dneska to byly jen takový chuťovčičky z ulice. Určitě taky musíme do čtvrti Little India, tam by měli mít smažený kobylky a tak - určitě poreferuju.
Zejtra je v plánu zase moře, tentokrát východní pobřeží, tj.cca 300 km tam a 300 zpátky. Tak to snad teď klapne. Ale vzhledem k tomu že plány většinou dolaďujeme za jízdy, tak to možná dopadne zase jinak. Více zítra večer.
J.

Malajsie II.

15. ledna 2007 v 13:25 | Nephilim
Cau obe,
tak uz jsme se trochu rozjeli po Malajsii. Vcera jsme byli v destnym pralese. Vzhledem k tomu, ze jsme jeste nemeli pujceny auto a nechteli jet taxikem, tak jsme jeli autobusem. Zazitek sam o sobe - autobus jel z mistni Florence, pak jsme kousek za KL presedali do jineho busu a za dalsich 40 km jeste jednou. Az do tehle chvile byly autobusy pekne, klimatizovane. Posledni cast cesty jsme jeli ve stary kraksne. Asi 10 km pred cilem prislo sileny stoupani do kopce, ktery ten autobus nevyjel a tak nas tam proste vyhodil s tim, ze si mame nekoho stopnout. Nastesti za chvilku jel nejakej manik s dzipem a dovezl nas. Dali jsme si streku asi dve hodiny pralesem, kde nas zastihl klasicky monzunovy slejvak - samozrejme jsme si nevzali plastenky :) Ale nakonec ok, zpatky uz to bylo v pohode. Vecer jsme byli v japonsky restauraci - celkem to slo. Predevcirem jsme byli v indicky restauraci, ktera byla fakt super, nadchlo nas to oba.
Dneska jsme si byli zaridit pujceni auta, vzali jsme si ho na pet dni. Vecer vyrazime mimo mesto do mista, kde jsou velky svetlusky a je to znamy jako prirodni ohnostroj - tak jsme zvedavy. Zitra este nevime. Auto pujcujeme jen na pet dni proto ze na nedeli a pondeli jsme si zaridili vylet na malajske Borneo (Sarawak). Poletime letadlem tam, projdeme narodni park a prespime tam. V pondeli omrkneme dalsi park a pak poletime zpatky.
Planu je hodne, tak uvidime, jak to vsechno stihneme. Potom snad jeste zbyde cas na nejaky nakupy - jen v KL je to tak na dva mesice, nez to clovek projde.
Opatrujte se, zitra napisu zas.
J.

Malajsie I.

15. ledna 2007 v 13:22 | Nephilim
Ahoj detatka,
tak dneska jsme vyrazili poprve mimo mesto - byli jsme na Batu Caves (poutni misto pro jejich nabozenstvi, ktere je v jeskynich). Nas ale vic zaujaly opice, ktere lemuji prichozi cestu. Jsou pekne drzy.
Potom jsme jeli do ZOO, ktera je kousek odsud a pak do Tempel Parku ( vodopady v dzungli - nebyla tam sice tak kristalova voda jako v Guatemale, ale slo to). Zitra jeste uvidime - chteli jsme si pujcit auto, ale nevime jak to tu bude o vikendu fungovat. Takze plan na zitrek nejasny, ale urcite neco vymyslim...
Opatrujte se obe dve (vlastne vsechny tri) a ja zase napisu.
J.

ohlédnutí za Malajsií

15. ledna 2007 v 13:00 | Nephilim
V době, kdy jsem absolvoval Malajsii a Borneo ještě tenhle blog neexistoval. Přidávám tedy jen překopírovanou mailovou korespondenci s mými nejbližšími....
N.
 
 

Reklama
Reklama